Období pojmenované po panovnici Marii Terezii (1740 - 1780), dcery Karla VI.
Po několika opakovaných válkách s Pruskem ztratila habsburská monarchie Slezsko a na základě této katastrofy byla snaha Marie Terezie a jejího syna Josefa II. zlepšit chod státních úřadů a vůbec životní úroveň monarchie. Tyto reformy měly především zlepšit výběr daní a podpořit rozvoj ekonomiky.
Prostředek k tomuto cíli bylo ustanovení centrálních orgánl státní správy a v roce 1749 vznikla jedna společná hiearchie pro české i rakouské země.Další krok byla reforma daňová a měnová.
V roce 1781 byl vydán patent o zrušení nevolnictví. Poddaní se nyní mohli stěhovat bez souhlasu vrchnosti, pracovat pro jiné zaměstnavatele děti mohly studovat a mohly se uzavírat sňatky bez povolení vrchnosti. Další uvolnění znamenal toleranční patent, tedy možnost vyznávat jinou než katolickou víru.
Mimojiné byla zavedena povinná školní docházka a celkově se reorganizovalo školství.
Autorem těchto reforem byl Josef II. který dostal přezdívku "selský císař".